VYPNOUT FLASH

Tajemný pan Hájek a další továrny na cukroví

17.12.2009, Instinkt č. 50-51/09, autor: Jindřich Göth


Snad každé české městečko má svou cukrárnu.

Dřív to bývalo v obcích dokonce jediné místo široko daleko, kde si člověk v neděli mohl alespoň něco koupit. Věnečky, linecké koláčky nebo punčové řezy dnes mají daleko větší konkurenci. Cukrářství v Česku od roku 1989 zažilo boom, ale nevyhnuly se mu problémy současné ekonomické krize.

Jaké jsou jeho dnešní podoby?

Má moderní cukrárna vypadat třeba tak jako nedávno opět otevřený Myšák v Praze ve Vodičkově ulici, který má navazovat na dávnou tradici? Gourmet a food kritik Vladimír Poštulka rezolutně kroutí hlavou, že nikoliv. „Ten se zoufale nepovedl. Mají tam zřejmě vysoký nájem, tím pádem i vysoké ceny. Zároveň se snaží vyvíjet nějakým podivným směrem, který Češi neberou. Interiér je podivně moderní a rozhodně neevokuje tehdejší atmosféru, naopak ji ničí.”

Jednou z nejpopulárnějších provozoven  – alespoň v Praze – je řetězec Ovocný světozor firmy Hájek & Boušová. Jeho původní provozovna sídlí jen o kousek dál od Myšáka ve Světozoru, kde ještě před revolucí fungovaly proslulé Ovocné lahůdky Světozor. Chodilo se tam na oblíbenou vodovou ovocnou zmrzlinu, kterou u Hájků nabízejí dodnes. Momentálně má Hájek & Boušová několik poboček, funguje i v nákupních centrech na Floře a Chodově a povědomí o této značce je i mimo Prahu. Pátrání po historii této značky ale nečekaně skýtá paralelu s příběhem tajemného pana Wonky z Dahlovy klasické knížky Karlík a továrna na čokoládu. Na emailové prosby o rozhovor nikdo nereaguje, telefony nikdo nezvedal, a když jsem se vypravil přímo do provozovny ve Světozoru s prosbou, zda bych mohl dostat kontakt na pana majitele, dostane se mi od personálu shovívavého úsměšku a ujištění, že nemohl, neboť ho nikdo nemá. Znejistím. Existuje ten člověk vůbec, nebo jeho firma běží jaksi samospádem a on na její chod dohlíží odněkud shůry? Částečně jasno do věci vnáší až Vladimír Poštulka, který zná osobně jak Jiřího Hájka, šéfa firmy Hájek a Boušová, tak i jeho bratra Františka, který vede Ovocný bar na Václavském náměstí.

„František a Jiří spolu začínali někdy kolem roku 1973 na Václavském náměstí pod Domem módy. Potom se – nevím proč – rozešli a Jiří si otevřel Světozor. František zůstal na Václaváku a je tam dodnes. On je takový pohodář, nikam jinam se necpe a netouží po velkých penězích. Jiří Hájek se rozmáchl po převratu, spojil se s dalšími partnery a v roce 1992 založil firmu Hájek a Boušová. On Jiří je čipernější, dělá to modernějším způsobem, má několik poboček a snaží se vydělávat víc peněz, kdežto František je konzervativnější.” Proč se čilejší podnikatel Jiří Hájek vyhýbá publicitě, ale netuší ani Vladimír Poštulka. Podotýká jen, že má zřejmě svůj důvod, proč se nechce ukazovat na veřejnosti.

České cukrářské impérium

U zrodu firmy Hájek & Boušová, provozovatele značky Ovocný Světozor, stáli dva bratři, František a Jiří Hájkové. V roce 1973 spolu začali působit v Praze na Václavském náměstí. Po čase se ale jejich cesty rozešly, František Hájek zůstal na Václavském náměstí a dodnes zde provozuje cukrárnu Ovocný bar. Agilnější bratr Jiří se ujal vedení Ovocných lahůdek Světozor. V roce 1992 Jiří Hájek s dalšími společníky založil firmu Hájek & Boušová, spol. s r. o. K dnešnímu dní má tato firma sedm filiálek s názvem Ovocný světozor. Najdeme je ve Vodičkově ulici, v Počátecké ulici v Praze 4, v Hypernově v Dobřejovicích, v Karlíně, dále v Havlíčkově ulici v Praze 1, v nákupním centru Chodov a v Paláci Flora.